6.2.2026 - Den šestý
Frajeři rostou jako z vody...nebo spíš z kvalitního mléčka. Někteří z nich už atakují kilo, tak jsme zvědaví na víkend, jestli pokoříme dvojnásobky porodní váhy. Ono se není čemu divit - v bedně panuje vlna obžerství :D Štěňátka odpadají po jídle s bříšky pomalu k prasknutí a s vyplazenými jazýčky :) Winnie se podávají až sedmkrát denně samé dobrůtky - od krůtího, kuřecího, kachního a hovězího masíčka a kostí až po lososa, telecí a to všechno s nejrůznějšími přílohami a doplňky. To by bylo, aby vydatné mléčko nebylo :) Oběma blondýnkám se také krásně vybarvuje pigment na čumáčku a tlapičkách a celkově jsou zkrátka k umazlení. Každého zvlášť poctivě mazlinkujeme, masírujeme a stimulujeme, aby byla už odmalička zvyklá na doteky a fixovali si náš pach. Zatím jsou slepí a hluší a tak se orientují čichem...no ale všechno už se za pár dní a týdnů změní :)
5.2.2026 - Den pátý
Dnes byla za štěňátky první návštěva, rodinná - přijela za námi babička. Na Winnie jde pořád vidět, že si miminka hlídá jako oko v hlavě a mateřský pud je pořád hodně silný, takže se nechala pohladit a nechala si pohladit i štěňátka, ale pořád si všechno tajně kontrolovala :) Každý den je taky poctivě hlídá náš malý Víťa, ale mimo bednu. Tak tentokrát už jsme ho nechali nakouknout, koho že to vlastně pořád hlídá :D Jsem zvědavá za pár týdnů, až budou větší a budou řádit...to už bude pro všechny jiné pokoukání :D
4.2.2026 - Den čtvrtý
Frajeři nám krásně rostou. Všimli jsme si, že je docela srandovní, jak si štěňátka tvoří dvojice/skupinky. Nejčastěji jsou u sebe vidět blondýnky a oranžová s mintovou, ale taky všichni tři kluci zelený, modrý a hnědý. Hmotnostní tabulku nám už od narození vedla slečna žlutá, ale dnes už ji dohnala i slečna růžová, obě shodně se 745 g a prvenství převzal pan hnědý se 780 g :) Winnie je opravdu skvělá máma a je super, že se i krásně čistí. Bereme ji na koupačku do vany, ale tentokrát to vlastně skoro ani nepotřebuje a nemáme za ni co umývat/čistit. Všechna štěňátka i s maminkou jsou tedy jak v bavlnce, čistí a voňaví a připraveni k umazlení :)
3.2.2026 - Den třetí
I třetí den nám se štěňátky utekl jako voda...víceméně se nic nového nestalo, pořád jedou rutinu najíst se-spát-vyčůrat pořád a pořád dokolečka :) Winnie už si trošku prodlužuje interval, kdy zvládne být bez miminek, ale z venčení se vždycky přivalí jak velká voda, vyvalí se v bedně a svolává si mrňousky úzkostlivě k sobě. My se na tuhle rutinu i přes to nemůžeme vynadívat a užíváme si každičkou společnou vteřinu. I po dnešním večerním vážení všechna štěňátka krásně přibrala a jde vidět, že se Winnie činí a mléčko má kvalitní :)) Tak snad to bude takhle krásně pokračovat...
2.2.2026 - Den druhý
Další společný den s našimi Frajery je za námi a my jsme se ho snažili užít dosyta :) U štěňátek se postupně střídáme celá rodina, aby ani na chvilku nezůstala sama, ale největší péči mají od mamky a od Winnie - ty si momentálně berou i noční směny. Štěňátka se začínají vyprazdňovat a Winnie má co dělat, aby uhlídala bednu čistou (i když tentokrát jí ty smotky moc nejedou :)). Štěňátkům taky začaly odpadávat pupeční pahýlky, takže už jim z bříška nic nečouhá. Víceméně si celý den můžou užívat mléčný bar a vydatný spánek (který jim závidíme :D). U večerního vážení taky všichni krásně přibrali - bodejď by ne, o Winnie jídelníček je náležitě postaráno a mamka jí servíruje samé vybrané delikatesy. V porodní bedně jsme zkrátka všichni spoko :) Honzík stihnul ještě před večerkou cvaknout pár momentek, abyste viděli to štěstí :)
1.2.2026 - Den první
Máme tu první únorový den a zároveň první celý den s našimi malými Frajery a Frajerkami :) Musíme říct, že jsme z nich celí paf a ty jejich sametové kožíšky bychom ňuňali donekonečna :) Všichni se krásně chytli a i když ještě nevidí a neslyší, moc dobře si najdou maminku a ukořistí si pro sebe cecík s papáním. Po dnešním vážení některá štěňátka zůstala na své včerejší váze, některá pár gramů ztratila, ale to je úplně normální stav a jistě to půjde zase pěkně nahoru. Winnie se o ně vzorně stará a pěkně se jim nabízí. Chodíme ji venčit každé dvě hodinky, aby se po porodu pročistila co nejrychleji, a ten rychlý úprk zase zpátky domů k miminkům je v tomhle počasí docela "o hubu" :D Máme velkou radost, že začala hned po porodu krásně baštit a nabírat zpátky vynaložené síly. Je to naše šikulka statečná!
31.1.2026 - Frajeři jsou na světě!
S obrovskou radostí a ještě větší pokorou oznamujeme světu, že naši malí "finští" Frajeři už jsou tu s námi! A bylo to opět krásné, ale velice náročné. Vlastně jsme si uvědomili, jak s každým dalším vrhem máme z porodu čím dál větší respekt a obavy. Pokazit se toho může i přes veškerou péči a snahu spousta...a to často obzvlášť tehdy, když máme velká očekávání...
Že už se porod blíží jsme zjistili v pátek ráno, kdy Winnie klesla oproti večeru teplota a odmítla snídani. Zkontaktovali jsme naši veterinu v Litovli, aby byli pro všechny případy ve střehu a taky naši kamarádku Nikču, která zatím u žádného našeho vrhu nesměla chybět a my jsme opravdu moc a moc vděční, že ji můžeme mít u porodu po boku! Nikča přijela kolem oběda a nastalo dlouhé dlouhatánské čekání...Winnie už hodně odpočívala a pořád chtěla chodit ven. Stahy ale nikde...a asi abychom u toho čekání měli přece jen nějaké vzrůšo, taťkovi se rozjela bolest zad, která vystřelovala v křeč do nohy tak, že se nemohl pohnout. Po chvíli jsme zhodnotili, že to jen tak nepřejde a budeme mu muset zavolat sanitku. Večerní "kulturní vložka" při čekání tedy proběhla a taťku si odvezli do nemocnice :( Doufali jsme, že pokud si pro něj budeme moct přijet a nenechají si ho v tam, že ten telefonát nepřijde zrovna v době porodu. Naštěstí se tak nestalo a ve dvě hodiny ráno jsem tedy vyrazila na otočku do Olomouce. Když jsme se před třetí hodinou vrátili, mamka s Nikčou nás informovaly, že chvilku po mém odjezdu Winnie začala mít stahy. A tak jsme čekali dál...až jsme si vzpomněli, jak hrozné čekání to bylo u Winnie naposledy. Winnie totiž není jako většina fen, které se snaží hrabat, trhat a jsou viditelně nervózní. Winnie je víceméně v klidu, s drobným heknutím si odbude vleže kontrakce a to je vše. Už se pomalu blížila pátá hodina a my už jsme zase zvažovali, že snad budeme muset odjet rodit na veterinu, protože tři hodiny kontrakcí už je hodně a Winnie se tak mohla "zbytečně" vyčerpat. Naštěstí si na poslední chvíli dala přece jenom říct a na svět tak ve 4:47 hod přišlo první nádherné štěňátko, černoznakatý pejsek (zelený obojek) s váhou 560 g! A po něm následovalo opět další čekání...zašla jsem mezitím zkontrolovat malého Víťu, jestli to beze mě zvládá, a když jsem se vrátila, holky hlásí v 6:24 hod narození plavé fenečky (růžová) s váhou 605 g! Chvíli za ní v 6:33 hod vítáme dalšího černoznakatého Frajera (modrý obojek) s váhou 595 g, v 6:43 hod černoznakatou fenečku (žlutý obojek) s váhou 615 g, kterou následovaly v 7:10 a 7:24 hod další dvě černoznakaté holčičky (oranžový a mintový obojek) s váhami 525 g a 510 g. Mohlo by se zdát, že už je to konečná, ale Winnie jsme v bříšku nahmatali ještě minimálně jedno štěňátko...a na to jsme si museli počkat až do 9:24 hod, kdy Winnie vestoje porodila plavou fenečku (červený obojek) s váhou 540 g a jako krásné a pořádné překvapení na konec v 9:40 hod i posledního černoznakatého chlapečka (hnědý obojek) s váhou 620 g! To už jsme věřili, že se jedná opravdu o finální počet a jak Winnie, tak i my jsme se snažili konečně aspoň trošku odpočinout. Kontaktovali jsme veterinu, že bychom kolem poledne přijeli na kontrolu jak s Winnie, tak i s pěti štěňátky na odstranění paspárků. Kontrola proběhla s tím nejlepším možným výsledkem a my jsme tak mohli přijet domů s pocitem obrovské vděčnosti, že to Winnie nakonec zvládla takhle krásně a že jsou všichni v nejlepším pořádku. Niky ještě před odjezdem domů stihla nafotit každému tyto nádherné první fotečky na památku, za které moc děkujeme! :-)
No co vám budeme povídat. Opravdu nám spadnul kámen ze srdce a ten pocit hrdosti a další nekonečné lásky je nepopsatelný. Začínají nám dva měsíce permanentního zápřahu a starostí, ale jistě i tisícinásobně větších radostí. Děkujeme všem, kteří s námi tohle naše další velké dobrodružství prožívali a prožívají a těšíme se na každý nadcházející den s malými Frajery :-)
Že už se porod blíží jsme zjistili v pátek ráno, kdy Winnie klesla oproti večeru teplota a odmítla snídani. Zkontaktovali jsme naši veterinu v Litovli, aby byli pro všechny případy ve střehu a taky naši kamarádku Nikču, která zatím u žádného našeho vrhu nesměla chybět a my jsme opravdu moc a moc vděční, že ji můžeme mít u porodu po boku! Nikča přijela kolem oběda a nastalo dlouhé dlouhatánské čekání...Winnie už hodně odpočívala a pořád chtěla chodit ven. Stahy ale nikde...a asi abychom u toho čekání měli přece jen nějaké vzrůšo, taťkovi se rozjela bolest zad, která vystřelovala v křeč do nohy tak, že se nemohl pohnout. Po chvíli jsme zhodnotili, že to jen tak nepřejde a budeme mu muset zavolat sanitku. Večerní "kulturní vložka" při čekání tedy proběhla a taťku si odvezli do nemocnice :( Doufali jsme, že pokud si pro něj budeme moct přijet a nenechají si ho v tam, že ten telefonát nepřijde zrovna v době porodu. Naštěstí se tak nestalo a ve dvě hodiny ráno jsem tedy vyrazila na otočku do Olomouce. Když jsme se před třetí hodinou vrátili, mamka s Nikčou nás informovaly, že chvilku po mém odjezdu Winnie začala mít stahy. A tak jsme čekali dál...až jsme si vzpomněli, jak hrozné čekání to bylo u Winnie naposledy. Winnie totiž není jako většina fen, které se snaží hrabat, trhat a jsou viditelně nervózní. Winnie je víceméně v klidu, s drobným heknutím si odbude vleže kontrakce a to je vše. Už se pomalu blížila pátá hodina a my už jsme zase zvažovali, že snad budeme muset odjet rodit na veterinu, protože tři hodiny kontrakcí už je hodně a Winnie se tak mohla "zbytečně" vyčerpat. Naštěstí si na poslední chvíli dala přece jenom říct a na svět tak ve 4:47 hod přišlo první nádherné štěňátko, černoznakatý pejsek (zelený obojek) s váhou 560 g! A po něm následovalo opět další čekání...zašla jsem mezitím zkontrolovat malého Víťu, jestli to beze mě zvládá, a když jsem se vrátila, holky hlásí v 6:24 hod narození plavé fenečky (růžová) s váhou 605 g! Chvíli za ní v 6:33 hod vítáme dalšího černoznakatého Frajera (modrý obojek) s váhou 595 g, v 6:43 hod černoznakatou fenečku (žlutý obojek) s váhou 615 g, kterou následovaly v 7:10 a 7:24 hod další dvě černoznakaté holčičky (oranžový a mintový obojek) s váhami 525 g a 510 g. Mohlo by se zdát, že už je to konečná, ale Winnie jsme v bříšku nahmatali ještě minimálně jedno štěňátko...a na to jsme si museli počkat až do 9:24 hod, kdy Winnie vestoje porodila plavou fenečku (červený obojek) s váhou 540 g a jako krásné a pořádné překvapení na konec v 9:40 hod i posledního černoznakatého chlapečka (hnědý obojek) s váhou 620 g! To už jsme věřili, že se jedná opravdu o finální počet a jak Winnie, tak i my jsme se snažili konečně aspoň trošku odpočinout. Kontaktovali jsme veterinu, že bychom kolem poledne přijeli na kontrolu jak s Winnie, tak i s pěti štěňátky na odstranění paspárků. Kontrola proběhla s tím nejlepším možným výsledkem a my jsme tak mohli přijet domů s pocitem obrovské vděčnosti, že to Winnie nakonec zvládla takhle krásně a že jsou všichni v nejlepším pořádku. Niky ještě před odjezdem domů stihla nafotit každému tyto nádherné první fotečky na památku, za které moc děkujeme! :-)
No co vám budeme povídat. Opravdu nám spadnul kámen ze srdce a ten pocit hrdosti a další nekonečné lásky je nepopsatelný. Začínají nám dva měsíce permanentního zápřahu a starostí, ale jistě i tisícinásobně větších radostí. Děkujeme všem, kteří s námi tohle naše další velké dobrodružství prožívali a prožívají a těšíme se na každý nadcházející den s malými Frajery :-)
