8.5.2021

Kdo si počká, ten se dočká. A mám vyzkoušené (i když na to v kritických chvílích zapomínám), že ať už se člověk občas cítí sebevíc smutně, zoufale a nejradši by se utápěl ve vlnách beznaděje, nikdy není tak špatně, jak to vypadá a to štěstíčko si ho stejně ve správný čas najde :) A i tak jsme měli jak my, tak i Kedy (Cadmus) obrovské štěstí na jednu úžasnou rodinu, která ho miluje přes všechna "ale" a která mě dokonce podvědomě přinutila přemýšlet až tak pozitivně, že věřím, že se Kedy uzdraví a bude dělat radost hoodně moc dlouho, jako správný pes :))) Dokud jsem jeho pětičlennou smečku nepoznala, nevěřila jsem, že ho budu schopná někomu svěřit do péče, a o to víc si jsem jistá, že bude všechno dobré a takové, jak to má být :)) Kedymu jsme tak zamávali v sobotu dopoledne a odfrčel si to (k dalšímu velkému štěstí) nedaleko od nás...takže se budeme mít vlastně pořád blízko a doufám, že se budeme vídat často :)) Přidávám tak poslední fotky kluků ze společný hrátek, ještě několik dnů si budeme užívat "óó velkého Thora" :D než ho pošleme na nakonec opravdu veliký výlet...

25.4.2021

Poslední dny se štěňátky jsme se snažili užívat naplno co to šlo...a každý večer od prvního odchodu jsme si museli dát skleničku na žal, takže pochopitelně nakonec nezbyl čas na aktualizace :D :D Tak to vezmeme postupně :) 

V pátek odjel jako druhý pejsek do nového domova Codak. Bydlet bude nedaleko Přerova, vyžití bude mít určitě spoustu a my se moc těšíme na to, jaká cesta ho v životě bude čekat :))

V sobotu potom odjela naše jediná princezna Calanthé :) Bylo to nádherné, dojemné, srdíčkové, protože tohle je prostě láska - láska mezi Caluškou a Alenkou...a námi :D Jsem šťastná, že jsem mohla udělat i tyhle dvě holky šťastné. To je prostě nejvíc :)

Odpoledne jsme tak zůstali jenom s kluky :)) Cadmus, Thor, Coenn a Erný, to byla naše zbývající silná čtyřka. Užívali jsme si krásnou sobotní pohodičku se smečkou a k večeru jsem každého vzala na krátkou procházku, každého sólo, poprvé na vodítku :)

No a dnes v neděli nám odjeli další dva úžasňáci - Coenn a Cernunnos "Erný". Dopoledne jsme tak přivítali Coennkovy nové skvělé parťáky Věrku s Petrem, kteří mu věřím dopřejí nádherný život plný dobrodružství, cvičení a časem taky výstav, protože tenhle kluk, to je prostě druhá výstavní Brisie v pánském podání, lamač srdcí, neohrožený průzkumník divočiny. Hodně štěstí! :))

A odpoledne si přijela jedna úžasná rodinka pro Ernýho :)) Věřím, že to velké hospodářství bude hlídat poctivě a svědomitě a my už se mooc těšíme, až se uvidíme zase. Je to krásný pocit, když víte, že dáváte to malé chlupaté štěstíčko do laskavých pečujících rukou. To vám vlastně ani nemůže být líto, že odjíždí, protože ta jistota, ta jistota lásky, je nejvíc :)

A tak jsme zůstali jenom s Kedym (Cadmus) a Thorem (Ceranthor), bratry v triku :) Thorík bude odjíždět příští víkend ke své úžasné parťačce na Slovensko, za dalšími psími i kozími, ovčími, koňskými a kdovíjakými kámoši, a moc doufám, že všechno vyjde tak, jak si přejeme, a bude ho čekat výstavní a sportovní kariéra...a bude se mít prostě pohádkově :) No a Kedy, u toho nakonec nevíme, do jakých nejlepších rukou půjde, protože bude potřebovat opravdu tu nejlepší a speciální péči. Bohužel, ať se člověk snaží sebevíc, plánuje budoucí vrh kolik chce měsíců a sbírá kolik chce informací, aby bylo všechno v pořádku a měli jsme ty malé lásky odchované s nejlepším vědomím a svědomím, příroda je vždycky nad námi a občas nám ukáže svou sílu. Tentokrát si to bohužel vybrala na Kedym. Při očkování u něj Agi slyšela šelest na srdíčku, proto jsem s ním ve středu absolvovala speciální kardiologické vyšetření v Brně, na kterém se bohužel šelest potvrdila a Kedy má diagnostikovanou stenózu. Bude muset brát celý život léky na srdíčko a udržovat se spíš v klidnějším režimu, aby se moc nepřepínal. Moc doufám, že ho čeká stejně dlouhý život jako ostatní, ale zároveň se musí počítat s nějakým nečekaným koncem. Nejradši bych si ho nechala, ale ten klidnější režim nejde dohromady se životem se smečkou, proto pro něj hledáme lidi, kteří ho budou i přes to všechno milovat, budou to celé brát "sportovně" a ukážou mu, že i se špatným srdíčkem je ten život přece nádherný :) Já jsem připravená mu po celý život proplácet léky a kardiologické prohlídky, aby budoucím majitelům odpadla tahle "starost" a zůstala jim s Kedym jenom ta "radost" :) Proto pokud by někdo z našich pravidelných čtenářů věděl o někom úžasném, kdo by Kedymu poskytl laskavou a milující náruč a zůstal s námi rád v kontaktu, může se mi ozvat nejlépe na email [email protected]. Kedyho umístíme do nového domova jedině na doporučení a po tom, co budeme vědět, že jeho nový domov bude stát opravdu za to :) Zároveň jsem domluvená i se všemi ostatními majiteli našich štěňátek na absolvování preventivního kardiologického vyšetření u všech sourozenců, abychom věděli, že je Kedy opravdu výjimka, která se bohužel občas stává, a že ostatní štěňátka můžou v pohodě řádit ve velkém :))

22.4.2021 - Den 56. - 8 týdnů

A je to tady, den D :) Jako první vlaštovka se vydal do svého nového domova znakáček Casso. Nejel nikam daleko, bude bydlet v Olomouci a bude to velkej šikula, všichni tomu věříme :D Podle zpráv od paničky už zvládnul zdolat uvítací kost, průzkum blízkého okolí, chození na vodítku i první hlídání :D Mám obrovskou radost, protože tohle loučení bylo tak krásné, že jsme z něj paf doteď. Casso se paničky ve výběhu držel jako klíšťátko, jak kdyby věděl, že odteď budou patřit k sobě. Prostě...dokonalé :) 

21.4.2021 - Den 55.

Poslední společný den, poslední momentky od Marti :) poslední společné mazlinkování, hraní, dovádění, zkoumání...zítra to vypukne a smečka nám bude postupně odjíždět za novým dobrodružstvím :)

20.4.2021 - Den 54.

Než jsem vyrazila do práce, vyjeli jsme si na další malý výlet :) dalo by se vyjít hned ze zahrady, ale řekli jsme si, že jim to zpestříme aspoň krátkou jízdou autem, ať si pomalounku zvykají :) A znovu jsem žasla, jak bezprostřední zatím štěňátka jsou...i když byli poprvé v tomhle novém otevřeném prostoru, hned si mohli ukroutit ocásky a nevěděli, do jaké příkopy se mají vrhnout, jestli jít po travičce nebo po hlíně, který keř voní nejvíc...prostě jsou to malí šikovní lumpíci :) I tak krátká procházka je ale docela zmohla, takže se museli jít potom ve výběhu pořádně vyspinkat, jelikož je čekal nabitý odpolední program plný mazlení s dětmi :)) Mamka mohla přivítat hned tři skvělé návštěvy a dohromady pět úžasných dětí, které štěňátka zatím tak úplně neznají. No a vypadá to, že i na děti jsou "zvědaví" :D Bambulky naše miláčkovité :))  

18.4.2021 - Den 52.

Dnes jsme mohli přivítat úžasně milou návštěvu z Prahy, která se přijela podívat na Coenna :) Po našich skoro několikahodinových telefonátech jsem si byla jistá, že si spolu sedneme, ale realita byla ještě příjemnější :) Takže věřím, že i tuhle plavou lásku svěříme do láskyplných rukou, ve kterých dostane všechno, co potřebuje a co si zaslouží :) 

No a během návštěvy nám dělal společnost i zbytek smečky, která si vyloženě užívá, že se aspoň něco děje a tak musí být v centru dění/výběhu :D Nejvíc pozornosti si zase urvala Winnie, naše přerostlé štěňátko :)))

17.4.2021 - Den 51.

Miluju, miluju, miluju. Miluju štěňátka. Miluju všechny, kteří mi s nimi pomáhají. A hlavně ty, kteří se mnou všechno prožívají od začátku do konce...a tentokrát je řeč hlavně o jednom konkrétním úžasném človíčkovi, díky kterému tahle štěňátka vlastně na světě jsou, protože před víc než třemi lety naplánoval jedno úžasné hovawartí spojení a narodila se tak Brisie :))) Moc děkuju Veru za všechno, co pro mě děláš a za to, že se mám vždycky o koho opřít. A tentokrát děkuju za překrásné vlastnoručně vyráběné dečky pro Cukrouše, za další hračky do výbavičky a taky za tyhle překrásné fotky do albíček! :) Moc si toho vážím!

Stejně tak musím moc poděkovat i další dnešní návštěvě - z Prahy se za námi a štěňátky vypravili na výlet i úžasní páníčci od "naší" Alassei :) Loni to skrz covidovou uzavírku nevyšlo a tak jsem ráda, že letos už ano a mohli jsme se zase vidět a popovídat si :) Vzhledem k tomu, že jedno štěňátko bude bydlet poblíž, moc doufám, že se zase uvidíme za měsíc, až pojedeme zavézt průkaz původu a že se tentokrát budeme moct pořádně pomazlit i s Ali :D Jojooo, krásně se nám to dneska všechno plánovalo :))))

16.4.2021 - Den 50.

Dopoledne, odpoledne, večer - tři krásné milé návštěvy pro dnešní den. Dopoledne přijela za naší jedinou princeznou budoucí parťačka Alenka. Věřím, že osud tomu tak chtěl, že když už se narodila jenom jedna fenečka, která se v průběhu prvních týdnů kvůli bílým znáčkům přestala jevit jako vhodná do chovu, bude se moct těšit na svou skvělou paničku, která na ni čekala už celý rok a vlastně tak do sebe všechno hezky zapadá :)) Bude se mít holčička jako v pohádce a věřím, že s tou svou veselou náturou bude rozdávat radost ve velkém :) 

Odpoledne jsme potom přivítali Hanku Jemelkovou, která k nám přijela na povinnou kontrolu vrhu :) Celkové hodnocení vrhu - vyrovnaný vrh, štěňata hravá, přátelská, výborně socializovaná, kondice matky výborná. Průměrná váha aktuálně činí u pejsků 5,69 kg, fenečka 5,92 kg :D Všichni mají nůžkový skus, všichni pejsci mají sestoupená varlátka, žádné štěňátko nemá kýlu ani změny na ocase. Moc děkujeme Hance za milou, přátelskou a odbornou návštěvu...snad se budeme moct zase brzy potkat na nějaké hovawartí akci...už aby se to s tím covidem uklidnilo a hovi svět zase ožil ve velkém :))

No a na večer očekáváme další návštěvu a kontrolu Brí chovatelky Verči s Milanem, které už se taky nemůžeme dočkat a budeme mít určitě spoustu práce s povídáním :D proto dnešní aktualita takhle brzo, už odpočítáváme minutky...:D

15.4.2021 - Den 49.

Sedm týdnů. Poslední čtvrteční večer, kdy jsme spolu všichni. Budu se opakovat, ale prostě je to hrozné, jak ten čas se štěňátky utíká a náš společný už se opravdu krátí a přesýpá do posledních společných dní. Dnes měla štěňátka premiéru jízdy autem. Nabrali jsme je do klece, do druhé Brisie, a vyjeli za Agi na kontrolu, čipování a očkování. Musím Cukrouše pochválit, protože zatím tu jízdu zvládali asi nejlíp ze všech našich štěňátek. Sice jekot byl i tentokrát místy ohlušující, ale netrval celou dobu. Po chvíli se zklidnili, lehli a usnuli. Na veterině byli taky za vzorňáky a včeličku od Agi všichni zvládli statečně, stejně jako Brí, která je po štěňátkách ve skvělé kondici :) Když jsme přijeli domů, využili jsme opět chvíle, kdy zatím nepršelo, a začali odnášet štěňátka do venkovního výběhu. Mezitím nás zastihlo pár kolemjdoucích - štěňátka jsou jako magnet :) Po obvyklém rozplývání přišla i klasická otázka, kolik takové štěňátko stojí a po jejím zodpovězení klasické laické konstatování, že to jsme za vodou...při tom se mi otevírá kudla v kapse a z uší jde pára, protože pravda, jsou lidé, kteří si na štěňátkách jsou schopní vydělat a jsou i tací, kteří je mají jenom kvůli tomu. Když jsou ale peníze na posledním místě, štěňátkům se dopřává celodenní nadstandardní péče, vymýšlí co nejvíc zábavy k rozvíjení hlaviček, nakoupí se pořádná výbavička, vyplatí majitel plemeníka, zaplatí veškeré veterinární výdaje (včetně povinných i nadstandardních zdravotních vyšetření rodičů štěňat), jídlo, klubové povinnosti,...určitě pořád zapomínám na spoustu věcí, ale u nás se na štěňátkách určitě nevydělává...naopak by se snad dalo říct, že i vzhledem k dalšímu chovatelskému servisu spíš prodělává :D A nám to co? Nevadí. Protože když se dělají věci pořádně, jinak to nejde a pejsci jsou zkrátka koníček, který finance jednoznačně krátí. Odpoledne už se obloha zatáhla a začalo pršet, proto jsme štěňátka schovali do pokoje, kam se na ně na večer přijela podívat další návštěva :) Za naším "malým, ale šikovným" Codakem přijeli budoucí páníčci a i jeho budeme mít docela blízko. Sportovního vyžití, hlídání velkého pozemku a hlavně pořádného mazlení bude mít habaděj a věřím, že i pro totohle bombarďáka jsme vybrali dobře :) 

EDIT: K 46. dni jsem přidala i výběr fotek od Nikči, všechny jsou k vidění na Nikčině zoneramě ZDE. Mooooc děkujeme :*

14.4.2021 - Den 48.

Dnešek je náročný, ale mezi dnešní ranní a noční směnou jsem stihla přivézt za štěňátky konečně i babičku s dědečkem a i když v zimě a větru, i tak s čajíkem v ruce jsme si užili pěknou společnou chvilku a já konečně po několika dnech nafotila i pár dalších fotek :) Na další dny už pro štěňuchy máme vymyšlené další nové aktivity, které jsou vhodné i pro pobyt vevnitř, tak už jsem teď zvědavá, co na ně budou říkat :)) Zatím probíhají čím dál urputnější bitky, přetahování, kousání, trhání, vytí, štěkání,...atd. :D

13.4.2021 - Den 47.

Vzhledem k dnešnímu propršenému dni byla štěňátka celý den vevnitř v pokojíčku. Já jsem po nich jenom ráno a teď večer stihla uklidit nepořádek, ale jinak jsem o to jejich řádění bohužel opět přišla. Ale podle mamky to nebralo konce a využili v pokoji opravdu všechno na max :D Už si vylézají na konferenční stolek, koušou a trhají gauč, no sranda :)))

Aby to tady nebylo jenom o textu, přidávám pár fotek od Marti ze včerejšího dopoledne- v originále k vidění opět v našem albu na Martině zoneramě :) a už jsem si mohla v zásilkovně vyzvednout i balíček od naší kamarádky Leni Pláškové, která nám pro štěňátka vyrobila obojky a vodítka, i když toho měla v posledních týdnech taky nad hlavu. Moc děkujeme a těšíme se z dalších krásných věciček do výbavičky! :)

12.4.2021 - Den 46.

Podle předpovědi počasí jsme si dnes mohli užívat na delší dobu poslední pěkný den. I když jsem měla mít původně volno, samozřejmě jsem musela opět do práce...ale štěňátka o návštěvy a řádění nepřišla. Přijela za nimi zase teta Nikča a na večer i moje další kamarádky, které už mohly mazlit všechna naše štěňátka a fandí nám od začátku :) To hezké počasí jsme si mohly užívat opravdu jenom krátkou chvíli, protože se strašně rychle ochladilo a začalo foukat, později i pršet...proto štěňátka musela domů už o půl sedmé. Ale i tak se ve výběhu pořádně vyřádila. Codak chytnul skvělého raplíka ve stanu mezi míčky, což nás teda rozsekalo :D a další velké překvápko nám už druhým dnem nachystala Brisie. Fenu, která se normálně o jídlo za žádnou cenu nedělí, ty mateřské pudy opravdu ovládají čím dál víc. Včera přeskočila ohrádku a donesla štěňátkům svou kost, dnes zase pro změnu po tom, co po ní štěňátka chtěla napít mlíčka, raději vyvrhla svou natrávenou snídani. O tom, že feny vyvrhují pro svá štěňata potravu, jsem zatím jenom četla a určitě jsem nevěřila tomu, že některá z našich fen bude ochotná se k tomuto činu uchýlit :D Je to trochu nechutné, ale na druhou stranu krásné oddané gesto. Je to prostě správná mamka se vším všudy :)

11.4.2021 - Den 45.

Dnešní dopolední mazleníčko si užili mí kamarádi z práce s rodinami :) Prý když nemluvím o ničem jiném než o psech, tak je konečně musí vidět :D A zrovna návštěvu štěňátek jsem slibovala už od doby, kdy mi vyšli maximálně vstříc a jenom díky jejich ochotě jsem mohla na krytí do Rakouska dojet :) Takže vlastně nebýt mé skvělé manažerky Terezky (a taky kolegyně Martičky z předchozí návštěvy, která za mě vzala tu část směny, kdy jsem trajdala za hranicemi), asi bychom se letos ze štěňátek radovat nemohli :) Takže i dnes moc děkujeme za milou návštěvu a za všechny dárečky pro štěňátka - a už se aspoň ví, že ti pejsci člověku prostě zamotají hlavu, nejde to jinak :)

10.4.2021 - Den 44.

Na dnešní dopolední program jsme se obzvlášť těšili, protože za námi přijeli jedni z nejúžasnějších lidí, kteří nám díky psům vstoupili do života - Bilkovi od "naší" Bellinky (Bellayi). Štěňátka si od nich užili mazleníčko dosyta a my zase parádní pokec plný chvály na Bellinku :D No a když nám museli odjet, nestačili jsme zírat, co nám tady všechno nechali za překvapení. Bylo toho hodně, ale že nám dovezou i takové úžasné hračky pro každé štěňátko...no prostě, prosté díky někdy za to všechno nestačí :) 

Odpoledne jsem musela zase do šichty, ale štěňátka dál pokračovala na zahradě ve zkoumání dalších věcí, včetně klece. To není vůbec na škodu, naučit štěňátka už odmalička na místo, které můžou v budoucnu brát jako útočiště a hlavně místo nerušeného klidu. Tak uvidíme, jak se nám v těch klecových hrách bude dařit dál :) 

No a večerní program byl o další premiéře, tentokrát té, co se týká papání. Štěňátka totiž dostala vepřové žebírko. No a to byla krása zase pozorovat, jak se v nich ta šelma probouzí :) jak po chvilce začali šikovně používat přední tlapky k "úchopu" a jak se na to tak soustředili, že jsme měli na půl hodinky klid a pohodičku, jako v kině :) 

9.4.2021 - Den 43.

Plynule jsme se přehoupli už do dalšího týdne. Cukrouši včera oslavili šest týdnů na světě. Myslím, že právě teď začíná být to jejich nejkrásnější období. Nemůžeme se na ně vynadívat. Jsou to úžasní chlupatí méďové, čertovské jiskřičky jim z očí jenom srší, jsou ve svém nebojácném období, kdy zkouší všechno a pořádně :) Byli už potřetí odčervení a mamka Brisie s nimi začíná trávit ve výběhu zase víc času. Už nemá až tolik mlíčka, takže si je stačí pěkně okřiknout a zavrčet, aby maloši věděli, kde jsou hranice a kdy mají dát pokoj. A je zase spokojená, že s nimi může být. Stejně jako my. Kéž by tohle období nemuselo nikdy skončit...:)

7.4.2021 - Den 41.

Čím dál náročnější jsou ty dny...asi to k tomuhle období bohužel patří, že čím víc pozornosti by štěńátka potřebovala, tím méně na ně mívám času a hlavně je člověk rád, když konečně přijde domů a může hodit nohy aspoň na chvilku nahoru :D No ale čas je neúprosný na všech frontách a ten společný se štěňátky se nám krátí opravdu rychle...včera měla štěňátka další premiéru. Aprílové počasí si s námi pěkně pohrává. A tak kde se vzaly tu se vzaly, z poměrně příjemného nebe začaly na ty chlupaté kožíšky padat sněhové vločky. Ale tak krásné, jaké snad nebyly ani v zimě. Cukroušci z toho byli trošku překvapení, proč jsou najednou tak mokří a chytře se po chvíli schovali pod krytou terasu. Já mezitím rychle letěla domů uklidit a vydezinfikovat pokoj a zbytek odpoledne už museli strávit chudáčci vevnitř. Stejně jako celý dnešní den, zkrátka je to počasí aktuálně docela vopruz :D Po rychlé domluvě a po práci za štěňátky přijely i dvě naše hovi-příbuzné, Nikča s Evčou (majitelkou "naší" Adharky). Moc děkuju za všechny dárečky, ale hlavně zase za aspoň chvilkovou porci relaxu v příjemné společnosti :) Myslím, že štěňátka nemohla být víc umazlená a holky víc pokousané :D 

5.4.2021 - Den 39.

Krásný, opravdu krásný sváteční den jsme si užili :) Sice bylo chladněji a foukalo, ale to nám víceméně vůbec nevadilo :) Řádili jsme ostošest, raplíci nebrali konce, stejně jako mazlinkování. Prostě parádní relax plný krásných společných chvil. Pořídila jsem teda dnes o něco víc fotek, všechny jsou k vidění ZDE :) Instalovali jsme do výběhu i nový hrací prvek - závěsnou houpačku. Zatím nebyla úplně využita, ale věřím, že za chvilku se budou houpat všichni :D Jenom ji budeme muset v dalších dnech o něco zvednout - přece jenom když se tam shromáždí tři štěnda, tak už se váhově propadávají :D Ale pro ten začátek, na zvyknutí si, je to zatím ideální :) No a jak můžete vidět i na videu, štěňátka mají dvě chůvičky, které si je užívají taky plnými doušky - Winnie je jimi vyloženě fascinovaná :D Brisie jsme už dneska museli obléknout košilku, aby s nimi mohla být i ve výběhu, ale moc to nepomohlo. Drápky a zoubky mají jako jehličky (i když dnes proběhlo další stříhání drápků) a Brí už je od nich podrápaná ažaž. A jelikož jsou to nenasytné piraně, bohužel musí zatím víceméně většinu času hlídat mimča za plotem...minimálně než se jí rány zase zahojí.

3.-4.4.2021 - Den 37. a 38.

Velikonoční víkend byl opět hektický, opět jsem moc nestíhala, takže opět nemám žádné svoje fotky :D Jenom krátké "zápasnické" video :) Proto přidávám výběr fotek od Verči, všechny jsou k vidění na její zoneramě zde, moc děkuju! :) Překvapivě o víkendu  vyšlo docela pěkné počasí, proto byla štěňátka většinu času venku a dováděla ve výběhu. No a i ty chladnější chvilky k něčemu byly, zapracovali na těch svých krásných chlupatých kožíšcích :)) Dnes se za námi přijela dopoledne podívat další moc milá návštěva, budoucí páníčci našeho Ernýho (Cernunnos) a bude další posila v CHS Nové sady. Bude hlídat velké hospodářství a i jeho budeme mít blízko :) Takže oba znakáčci mají návštěvy úspěšně za sebou, teď se uvidí, jak to bude vycházet blonďákům :))
​A zítra si užijeme společný volný den ve velkém! Přejeme všem krásné a pohodové velikonoční svátky :)))

2.4.2021 - Den 36.

Spontánní akce jsou ty nejlepší, proto když už jsem v pátek nemusela do práce, mohly dojet za štěňátky hned dvě úžasné návštěvy. Brisina chovatelka Veru s mamkou Ilčou a na chvíli i panička našeho Kerrýska (Akerryho) Kačka s přítelem Tomem :) Veru s Ilčou si štěňátka mohly užívat celý den, strašně moc mi se vším pomohly, poradily a i když psychicky jsem si díky téhle části (nejen) psí rodiny odpočinula, moc jim děkuju i za to, že to s námi v tom chladnu a větru celý den vydržely, protože po thle stánce to bylo dnes náročnější :) No a "naše" Kačenka, alias Ladybaker a Tom, to jsou prostě sluníčka, co tu energii dobijí doplna. Mockrát děkujeme za všechny dárečky, ale hlavně za společnost a za další dávku socializace pro naše štěňátka. Mám z nich neskutečnou radost. Na to, že tak dlouho byla jenom v mé společnosti, tak si teď tu jakoukoli "cizí" užívají plnými doušky, žádný náznak zaváhání nebo bojácnosti vůči cizím hlasům a rukou jsem nezaznamenala, zkrátka věřím, že to budou se vším všudy opravdu další vymazlená štěnda :))

PS: Video z dneška mělo mít skoro 18 minut...tak jsem ho zkusila projet úpravou zrychlení a myslím, že to bude možná i výstižnější, koukatelnější a hlavně vtipnější, než to původní :)))
PPS: Veru nám nafotila nějaké profilovky a momentky štěňátek, takže je sem zase zpětně hodím :))

1.4.2021 - Den 35. - 5 týdnů!!!

Po práci legraci :) Na večer k nám přijely poňuňat štěňátka tři skvělé holky! Moje největší (výškou i srdcem) kolegyně a kamarádka z práce a její dvě dcerky. Všechny se mnou pejsky prožívají celoročně a štěňátka obzvlášť. Moc jim závidím tu jejich kreativitu, se kterou mi pomáhaly už loni vyrobit asi polovinu věcí, co mají i letošní štěňátka ve výběhu, ale hlavně tu jejich úžasnou optimistickou náladu, která z nich pořád číší a je nakažlivá, obzvlášť v těchhle stresujících časech. A Cukroušci si s nimi tohle všechno mohli užívat poprvé a snad ne naposledy, než se s nimi budeme muset rozloučit. Moc děkuju za parádní mazleníčko, M+M+V :)

31.3.2021 - Den 34.

Dnes jenom ve velké zkratce, aby se neřeklo :) já jsem si se štěňátky dneska neužila vůbec, za to rodiče a naši úžasní členové rodiny ano :) Takže byla zase vymazlená a umazlená od dalších rukou :) no a premiérou dne je, že každé štěňátko dostalo svou vlastní mističku, plus dnes poprvé ochutnali namočené granulky. Všechno jim zatím šmakuje, tak snad jim apetit vydrží :)

30.3.2021 - Den 33.

Nemožné se stalo skutečností - měla jsem volný den a ono bylo nádherně! Sluníčko hřálo, vítr příjemně pofukoval, s dospělákama jsem si mohla užít delší prochajdy a jinak se celý den věnovat štěňátkům, která byla dnes i nejdéle venku - od 12 až do 18 :) Ten čerstvý vzduch je docela zmáhal, takže často odpočívali, ale jinak už začínají řádit :) Obsah výběhu jsme jim zase trošku vytunili, takže vjemů mají už opravdu dost. Využívají toho, že se ještě vlezou mezi palety, takže si tam někteří udělali "hnízdečko" ke spaní (klaustrofobie evidentně nehrozí :)) a začali se taky pěkně projevovat jako "pracovní" plemeno - pokračovali ve hrabání díry, kterou jim rozdělali dospěláci :D Páníčci se mají na co těšit :D Zatímco Brisie už se k nim moc nežene a hlídá je spíš spoza výběhu, ostatní jsou štěňátky fascinovaní a kámoší se s nimi ostošest. Nejvíc uprděná je z nich asi Euška, která za nimi permanentně přeskakuje plot a dokonce se dělala "neviditelnou" ve stanu, abychom ji zase nevyhnali :D No a největší premiéra dneška byla první návštěva budoucí paničky :))) Za znakatým Cassem přijela z Olomouce suprčupr paní, se kterou jsem v kontaktu už od loňského roku a která má spoustu zkušeností s výcvikem, takže Cassíka čeká především sportovní kariéra :)) Moc a moc děkujeme za příjemnou návštěvu a věříme, že tahle budoucí dvojka se spolu určitě nudit nebude :)))

29.3.2021 - Den 32.

Dnes jsem si se štěndy užívala ve výběhu o něco delší dobu, než jsem frčela do práce a musím říct, že už se tam chovají jak staří mazáci. Už mají prozkoumaný asi každý koutek, tak spíš čekají, co nového jim vymyslíme, ať se nenudí :D komedianti jedni :))

K 30. dni jsem přidala fotky od Marti, všechny jsou k dispozici na zoneramě zde. No asi bude muset Marťa brát foťák pokaždé, jinak to nevidím. Protože její fotky jako by mluvily :) Je úžasné mít takový talent a cit pro okamžik :) 

28.3.2021 - Den 31.

Další den za námi a další den, kdy jsem si štěňuchy pořádně neužila a doháněli to za mě rodiče :D Venku už byli všichni lepší, prolézali si tunelem, objevovali různá zákoutí...postupně budeme do výběhu zařazovat další a další věci, ať mají další optické i akustické vjemy a ať to všechno pěkně nasávají plnými doušky :) Už jsme začali (respektive sama Brisie si začala) s postupným odstavem, takže už dostávají příkrm 3x denně plus mlíčko od Brisie. Kromě kuřecího, krůtího a králičího masa a tvarohu dnes štěňátka poprvé ochutnala i kuřecí srdíčka s vajíčkem a to jim prý chutnalo náramně :) Tak zítra budeme pokračovat...:)

27.3.2021 - Den 30.

Zlobí mě internet, zlobí mě čas :D Včerejškem mi skončila karanténa, takže dneska už jsem mohla směle do práce. V pátek jsme zapracovali na venkovním výběhu, který jsme dneska na chvilku stihli využít, než začaly přeháňky a chladné počasí. Cukrouši se s tím dalším novým světem poprali statečně. Chtělo to teda trošku okoukávání, ale brzy přišli na to, že je zase co nového objevovat. Zvenku je hlídala naše tříhlavá hovi-saň Euška+Winnie+Ardal, zevnitř Brisie a bráchova přítelkyně Marťa, které doufám budu moct být vděčná za nějaké kvalitní fotečky :) Já stihla před odchodem do práce jenom tohle video, na kterém jde vidět, že jsou štěňátka zřejmě kontaktní :D a že byla Marťa většinu času v obležení, takže bůh ví, kolik fotek s takovou mohla nafotit :D :D

25.3.2021 - Den 28.

Neuvěřitelné...nebo nevím, jak jinak to říct. Miláčci už mají čtyři týdny - pro nás to znamená, že jsme přesně v polovině doby, kdy jsou jenom "naši", pro budoucí majitele zase to, že už jenom čtyři týdny a budou si užívat radosti a starosti s novým členem rodiny. Snažím se na to dívat pozitivně druhýma očima, i když ve skutečnosti pomalu zamačkávám slzu :D Štěňátka se projevují ostošest. Některá jsou zatím pořád klidnější a rozvážnější, některá jsou naopak čím dál větší torpédka. Každopádně jsou krásnější a krásnější. Znakáčkům pěkně vylízají znaky, takže myslím, že z nich vyrostou nakonec za mě úplně ideální černoznakatá psiska, plaváčkům se zase dodělává pigment - některým rychleji, některým pořád ještě pomaličku, ale nakonec to dojde ke všem, musíme jenom vydržet (jak teď tak často slyším z médií :) Dnes byla štěňátka také podruhé odčervená a my jsme využili pěkného počasí a začali pomalu pracovat na venkovním výběhu. Snad nás bude čekat v následujících týdnech pokud možno teploučko, sluníčko a bezvětří...a ano, já umím být krásně naivní :D No hlavně mysleme optimisticky a ty dobré zprávy k nám prostě přijdou samy :)

24.3.2021 - Den 27.

Dnes jsme pokračovali se socializací - kromě mazlení, hraní a rušivých zvuků jsme dnes seznámili štěňátka i s jinými psy kromě mamky Brisie :) Okouknout štěnda si tak přišel "strejda" Ardal, který předvedl víceméně stejnou reakci jako u předchozích štěňátek, protože v tomhle období nějak neví, co si s nimi počít, no a v opačné roli dnes za štěňátky poprvé přišla i "teta" Euška. Na tu jsme byli zvědaví, jak bude reagovat, když to nejsou její štěňátka. No a víceméně nás to taky nepřekvapilo :D Gauč je jistota, kam na ně ty piraňky zatím nemůžou :D Štěňátka se každopádně ani jednoho z "cizích" velkých psů nezalekla, naopak by se i kámošila (nejlíp když by z nich taky teklo nějaké mlíčko :D) a myslím, že si spolu všichni ještě vyhrají dostatečně, až zase vytvoříme venkovní výběh a budou tak mít víc společného času k soužití :))

23.3.2021 - Den 26.

23. březen - Mezinárodní den štěňátek :)) Tak se nám to hezky sešlo. Štěňátka dnes měla další fůru práce ve vzdělávání se. Protože porodní bedna už úplně neplní svůj účel, vyrobili jsme z ní další "hřiště" a tentokrát se závěsným systémem. Ten normálně míváme až ve venkovním výběhu, ale kdo ví, kdy se ven dostanou. Předpovědi počasí nějak nevěřím :D Takže dneska první velká premiéra s "létajícími" hračkami a následně další premiéry s rušivými akustickými jevy. Chuďátka jsou tam dole se mnou v opravdové izolaci, takže většinu času je tam ticho...pouštím jim schválně zpravodajství, ať slyší i někoho jiného než mě :D různé písničky nejrůznějších žánrů (i když to mi občas trhá uši samotné :D), našla jsem dokonce 12ti hodinovou nahrávku zvuků sbíječky :D :D :D no a už jsem jim vzala dolů i malý kávovar plus vysavač, zítra přidám velký mixér...a těžko říct, co mě ještě napadne :D Jsou to šikulky šikovný a zatím to vypadá, že zvuky buď nějak výrazně neřeší, nebo jsou tak příjemně zvědaví, o co jde :))

22.3.2021 - Den 25.

Pokračujeme ve zkoumání, objevování, hraní, okusování, trhání, vrčení...no máme toho na práci dost, ale stejně jsou to zatím takové dvacetiminutovky řádění a potom na několik hodin odpadneme a nevíme o světě. Nějak jsme si oblíbili spaní pod gaučem a především na medvědovi. To je obzvlášť náš velkej kámoš, kterej nám asi poskytuje pocit bezpečí a pohodlíčka :)) 

21.3.2021 - Den 24.

SOS, akutně potřebujeme "tety fotografky", protože já se z toho asi picnu :D v pokojíčku pro štěňátka skoro není světlo a hlavně se mi jakžtakž s hodně přivřenýma očima daří nafotit statické fotky, ale v pohybu to značně pokulhává, respektive jsou všechny po přenesení do noťasu vymazány :D No tahle štěňátka budou vážně trpět na nedostatek kvalitní fotodokumentace, ale tak aspoň budou mít řadu momentek :D Je to škoda, protože se projevují opravdu každým dnem ve velkém a občas jsou to momenty, které by opravdu stály za to zachytit na památku...co se týče dnešních změn, už jsme najeli na režim dvou dokrmování masovou kašičkou s kozím mlíčkem. Brisie se za štěndy sice vždycky hrne, ale vzápětí si to po pár vteřinách v místnosti rozmyslí a nejradši by udělala otočku zase za dveře, nebo si skočila na gauč. Zoubky už mají totiž všichni pěkně ostré, drápky už nám taky povyrostly, takže nás zítra bude čekat další stříhání, no vůbec to té mamině nezávidím, muset krmit sedm piraní. Na váhových přírůstcích začíná být tuhá strava taky docela znát. Až na dvě štěňátka už mají všichni slušně přes 2 kg :))

20.3.2021 - Den 23.

Začínáme vystrkovat růžky ve velkém :D Tím, že už vydrží štěňátka delší dobu vzhůru, je prostor začít zkoumat, jak se vylupují jejich povahy. Samozřejmě to, co platí dnes, nemusí platit zítra...o to je ten celý proces krásnější a je nádherné ten progres sledovat. To, že největší drak je naše jediná princezna se ví už dlouho...nechci někoho genderově urazit, ale kluci jsou prostě od začátku trošku pozadu :D Calanthé je největší průzkumnice, vlastně všechny dosavadní zásadní premiéry má na kontě právě ona. No a dneska to nešlo jinak, musela jsem jí udělat zvláštní video, které tak nějak mluví za vše (je sice dlouhé, ale mohlo by být ještě delší :D). Zatímco všichni kluci spali, ona jako jediná už energii ze spánku posbírala a potřebovala ji začít vybíjet :D No s touhle akční a zatím docela dost dominantní a průbojnou holčičkou se páníčci nudit nebudou...naopak jsem zvědavá, jak se bude projevovat dál, protože zatím má jenom samé skvělé předpoklady pro aktivní sportovní vyžití a myslím, že u ní obzvlášť bude potřeba zaměstnat ještě víc než fyzičku i hlavičku :)) Kdo mě ale dnes mimořádně pozitivně překvapil je znakatý Cernunnos (kterému jsem začala říkat "Erný"). Jak se říká, tichá voda břehy mele. Ještě do včerejška to bylo takové štěňátko spíš v pozadí, ale dnes je prakticky mezi prvními, kdo mě přijde s vrtícím ocáskem přivítat, kdo si začal pomaloučku všímat hýbající se hračky a nejvíc mě pobavil tím, jak "skolil" veverku z Doby ledové :D Jako správná šelma ji napřed zakousnul a potom si ji odtáhnul pěkně do své nory pod sedačku :D :D :D Tak už jsem se dlouho nezasmála, jako u tohohle momentu a jsem ráda, že jsem ho zrovna mohla zachytit i na video :)) No a aby toho nebylo málo, nastalo i to správné období pro to zvykat štěňátka na hlasitější nepříjemné zvuky. Jsou teď velice vnímavá a tak spoustu věcí "řeší". No a úkol zní jasně - řešit co nejmíň věcí a když už řešit, tak vesele a s odvahou :)) Dnes jsem začala zlehka petkou s kamínky, na kterou všichni reagovali zvídavě a nebojácně...a další dny budeme přitvrzovat :)

19.3.2021 - Den 22.

Rosteme a řádíme :D Caluška už si všimla, že by se dal okusovat gauč, kluci mezi sebou vedou urputnější boje, víceméně bych řekla, že jsou teď v období, kdy objevování pomocí zoubků vede :)) Tak jsem zvědavá, jak dlouho nám tentokrát vydrží omítka :D

18.3.2021 - Den 21.

A máme tři týdny! Už začínáme vypadat jak opravdoví psi! Prořezané zoubky začínáme používat ostošest a zkoušíme, kolik srandy se s nimi dá vlastně udělat :) Hygienické návyky pilně trénujeme a sice to samozřejmě pořád není úplně vončo, ale už se fakt snažíme si tu bílou podložku hledat. Zbystříme, když nám někdo vejde do pokojíčku, když na nás začne mluvit, jdeme zjistit, vo co gou, no a celkově je s námi zkrátka čím dál větší legrace :) Mamče Brisie už je dobře, už zase skáče přes kaluže, hraje si, baští každou dávku s extra přidaným vápníkem a vypadá to, že je to silná šikovná holka, která si umí poradit, když na to přijde :) Akorát už jí začínáme lézt na nervy...a když my na nervy, tak ona na sedačku, kam za ní ještě nemůžeme :D

17.3.2021 - Den dvacátý

Den dvacátý...jak to říct, tak trošku den plný zvratů. V noci jsem prakticky nespala, protože Brí začala být kolem půlnoci špatná. Obtížně se jí vstávalo na zadní nohy, celkově se jí nohy šíleně pletly, vypadala jak částečně ochrnutá. Začala jsem přemýšlet, co se proboha mohlo stát. Jako první mě napadlo, že se jí mohl skřípnout nějaký nerv, ale zase nereagovala na žádný dotyk bolestivě. Potom mě napadlo, že mohla prochladnout - ještě pořád ji musím brát do vany na koupání, protože se od porodu pořád "čistí", teď už z ní teče víceméně jenom čirá hlenovitá tekutina, ale i ta není zrovna příjemná. No a když ji potom pouštím na venčení ven, mohla se prochladnout. Ale to mi taky nesedělo. Hlavou mi začala probíhat sakra nepříjemná myšlenka...eklampsie...pro jistotu jsem si začala googlit a osvěžovat příznaky, ale pořád jsem si říkala, že to je přece jenom divné, eklampsie postihuje primárně malá plemena...navíc příznaky seděly jenom částečně...no vzhledem k tomu, že se nám všude v okolí zrušila pohotovost, spojila jsem se s Agi co nejdřív ráno a ta mi bohužel podle videí eklampsii potvrdila. Je to zvláštní, vápník jí do krmné dávky od porodu přidáváme, ale nejspíš ho má pořád větší výdej štěňátkům než jsme předpokládali. Okamžitě jsem tedy dávku zvýšila a nasadila pro jistotu atb. Musím zaklepat, že během dne došlo k viditelnému zlepšení a teď na večer už jenom trošku plete nožky, ale není to rozhodně tak šílený pohled jako před 24 hodinami. No hrozný, jak nemůže nic probíhat od začátku do konce v pohodě a vždycky se musí objevit nějaký problém. Ještě že je v tom chovatelství vždycky víc radostí...a hlavně že to dopadlo dobře pro tu mou princeznu. Štěňátka jí asi zkrátka dávají zabrat, jak je to starostlivá máma, co pro ně chce to nejlepší. No já ze štěňátek žasnu. Včera byli poprvé mimo bednu a dnes? Dnes už v bedně vlastně nezůstanou, asi už je pro ně malá :D takže si sami vylízají ven a každý obsadí pěkně místečko po celém pokoji :) Pořád probíhá intenzivnější a intenzivnější společenské chování a hrátky. Jsou zvídavější, víc se mazlí a vzhledem k tomu, že touto dobou už by měli mít i vyvinutý sluch, reagují i na hlasové projevy. Příkrm už taky začínají zvládat jak velcí mazáci, jenom je to zmůže natolik, že odpadnou přímo u misky (a někteří rovnou v misce :))

16.3.2021 - Den devatenáctý

Dnešní den utekl jak voda a vlastně ani pořádně nevím, co jsme všechno dělali :D Štěňátka už spolu každopádně "zápasí" ve velkém - občas je to pěstní souboj, občas přijdou na řadu kopačky nebo něco na způsob sumo :D Hned ráno jsem jim už upravila celý pokoj a už jenom čekala, kdy přijde ten pravý čas a kdo bude první ready opustit bednu a mrknout ven. No první byl Codak a Erni (Cernunnos), následoval Thor, Caluška, Cady, Casso a Coenn. Napoprvé byli trošku nejistí, ale otrkali se rychle. Po chvilce jsem je znovu přemístila do bedny, aby si po tom dobrodrůžu odpočinuli. Kolem páté přišel na řadu další příkrm, tentokrát už venku. Miláčci už všichni ví, že se tohle papá jiným způsobem než mlíčko od mamky, takže už je to stolování opravdu i docela pěkná podívaná :) No a když už byli venku, postupně jeden po druhém odpadli. Někteří přímo u misky, někteří stihli objevit další kousek prostoru a zalomili to tak pěkně každý na svém pelíšku :)) Když jsem potřebovala na nějakou chvíli odejít, opět jsem je vrátila do bedny...a když jsem se vrátila, světe div se, prakticky všichni už byli zase venku :D takže jo, tenhle další svět je prej taky dobrej a stojí za to, Cukrouši si ho budou užívat dle libosti :) (a já se konečně po třech týdnech přesunu z gauče do své postele :D)

15.3.2021 - Den osmnáctý

Tak jsem dnes zkonstatovala, že lepší televizní program jsem si na tu naši karanténu fakt přát nemohla :) Štěňátka začínají lumpačit...kromě zajíce a veverky už dneska Caluška zabila i lišku :D vzájemné hrátky se stupňují, stejně jako úroveň záludnosti. Už mají prozkoumány asi všechny hračky, takže postupně začneme přidávat další a další, ať se nám ti průzkumníci rozvíjí ostošest. Dnešní příkrm už taky vypadal o hodně líp než včera - plus jsme si všimli, že už všem štěňátkům rostou zoubky :)) Z čehož samozřejmě není zrovna nadšená Brisie. Každopádně zatím tu bolest zodpovědně snáší a stará se o ta svá miminka s příkladnou péčí :)) 

14.3.2021 - Den sedmnáctý

Byla jsem na vážkách, do které premiéry se dnes pustit - objevování světa mimo bednu, nebo první příkrm. Po dnešní noci mi ale bylo jasné, že příkrm zvítězí, protože samotné mlíčko už asi štěňátkům nestačí a tak si o něj během noci říkali opět co dvě hodinky...takže jsme se s Brisie ráno probudily...no vlastně jak kdybychom vůbec nespaly :D Tak pár postřehů k příkrmu - rozmixované kuřecí masíčko s mrkvičkou a kozím mléčkem jim evidentně vonělo, evidentně i chutnalo...ale už do minuty bobánci malí nevěděli, co s tím mají dělat a co mají dělat sami se sebou, když jsou vlastně jedno velké kuře :D Je pravda, že zatím jsme u předešlých vrhů začali s příkrmem až o pár dnů později, takže Cukrouši mají právo být extrémně nemotorní. No snad se další dny můžeme těšit na trošku zanícenější stolování :D Na dojezení misky jsem do bedny pustila Brisie, aby uklidila zbytky a zahladila stopy, čehož se samozřejmě moc ráda chopila :D a nakonec si miláčci to kuřátko spláchli starým známým mlíčkem od mámy :) Vypadá to, že se napapali dosyta, už jsou to čtyři hoďky a zatím je na všech stranách spokojenost :))) 

13.3.2021 - Den šestnáctý

Tak za sebou máme další pokročilejší hrátky, první "fighty" :D, první zakousnutí zajíce (hned po veverce) a taky první pokusy zdrhnout z bedny :D Proto jsem musela aplikovat Růženu jako strážce vchodu, aby na ně jako správný větší a starší (dostala jsem ji ke svým prvním Vánocům) pes dohlédla :))) No nejspíš už se budu muset během zítřka až pondělí hecnout a už začít s úpravami pokoje, aby ti malí průzkumníci měli co objevovat :)) Protože ty jejich každodenní pokroky jsou prostě nádherné :)

12.3.2021 - Den patnáctý

Tak v noci/ráno po odčervení se hnědá vlna spustila naplno...mám co dělat, abych byla vždycky u toho, když se štěňátka vzbudí, případě když dosvačí od mamky Brí, a přehodila je na podložku. Musím ale říct, že máme tak 80% úspěšnost, což mě teda fakt překvapuje. A některá štěňátka si na podložku chodí vyloženě automaticky sama, nejčastěji jsem tam viděla asi Codaka. Přes den jsem mohla pozorovat první pokusy o hru i o sourozeneckou bitku :D a taky prohlubování kontaktního chování. Obecně jsem překvapená, jak jsou už v tomto věku štěňátka kontaktní, respektive si o kontakt sama říkají. Ať už je to od maminky Brisie, od sebe navzájem, nebo ode mě (u čehož se samozřejmě zatetelím nejvíc :)) První hračky už byly taky prozkoumány a největší oblibu zatím sklidila veverka, která i vydává šustivé zvuky. Ty zatím Cukrouši úplně nevnímají, jsou rádi, že jakžtakž něco vidí :D ale to je jenom otázka času...stejně jako pravděpodobný výlet z bedny, který bude nejspíš na programu dne v brzké době. Opět nejmenší Codak coby průzkumník dnes několikrát natahoval hlavičku ze dveří a asi nasával vůni dalšího nového (zatím) neobjeveného světa. Já jsem ve volných chvílích vytvořila každému Cukroušovi vlastní složku, do které budu třídit jednotlivé fotky, vyřídila jsem aktuální administrativu na plemennou knihu a taky se nechávám unášet výrobou a nákupem věcí do výbavičky...jak nakupování nesnáším, tak díky nákupům pro psy se ze mě stává shopaholik ve velkém :D Tak už se těším, až to budeme mít komplet :))

11.3.2021 - Den čtrnáctý

A jsou nám už dva týdny! Jako kdybychom věděli, že je dnešek něčím přelomový, probudili jsme se do něj připravení na velké pokroky :))) Ťapká nám to už docela slušně, vyřídilku máme taky festovní a hlavně už to vypadá, že začínáme ten svět okolo vážně vnímat a zkoumat, co se děje těsně vedle nás :)) Proto ožužláváme maminku už ne jenom na bříšku, ale i na hlavičce, stejně jako sourozence a první hračky, které jsme dostali do bedny. Hlad máme čím dál větší, když nám tohle všechno bere tolik energie, proto jsme čím dál větší piraňky a k mamce Brisie už se dereme jako draci. A taky už nás napadlo ochutnat, co dobrého má vlastně v misce mamka...tak to vypadá, že nám brzo mlíčko nebude stačit :) Do bedýnky už nám přibyla podložka určená k "venčení" :D někteří z nás to ještě nepochopili, takže na ní v pohodě usnou, ale někteří jsou asi přirození talenti a poslání podložky začali naplňovat (úplně první Coenn a následně se přidali i Codak a Cala). No co si budem, byla to spíš jedna velká náhoda, ale vypadalo to jak promyšlené gesto :D No a večer nás čekalo první odčervení! To jsme teda nečekali, proto jsme se s radostí drali o první místo na ruku, ale radost nás rychle přešla a několik dalších minut jsme si teda pěkně zanadávali, co to mělo být za hnusnou pastu...ale zvládli jsme to jako profíci :D Měli jsme mít i výroční dvoutýdenní profilovky, no nějak to dneska se vším ostatním nevyšlo, tak třeba zítra :D A dneska aspoň delší video, na kterém máme některé ty pokroky zaznamenané :)))

10.3.2021 - Den třináctý

Dnešní den byl poměrně produktivní v mnoha směrech. Co se týče štěňátek, umějí používat nožičky zas s o něco větší jistotou, očička už mají všechna otevřená. Dopoledne proběhlo první stříhání drápků, protože ne jenom Brí bříško, ale i celá moje ruka vypadá už poměrně tragicky. Brí jsem zintenzivnila přikládání heřmánkových a tvarohových zábalů, aby se jí aspoň trošku ulevilo, moje ruka tak nějak zůstává trpící :D Co je ovšem geniální a na co jsem po dnešku právem hrdá, zvládla jsem to stříhání sama a kupodivu tekly jenom moje nervy, žádná krev :D Tak snad to aspoň chvilku vydrží...odpoledne se naopak rozjela ve velkém hnědá vlna. Brí už se štěňátky v bedně netráví tolik času, takže po nich nestíhá uklízet, a štěňátka se začala vyprazdňovat sama pomalu jak velcí psi, takže díky za zásobu papírových ubrousků, zítra už najedeme na učení na podložku a první základy hygieny. To jsem na ty šikulíny zvědavá, jak dlouho jim to bude potřeba vysvětlovat :))) No a celkově jde vidět, že začínají víc vnímat okolí, sebe navzájem i mě. Někteří začínají být opravdu mazliví a sami od sebe po mně začnou šplhat a nechají se hladit dokud spokojeně v klubíčku neusnou. Už se moc těším, až se jim to společenské chování začne rozjíždět naplno...postupně už začneme přidávat do bedny první hračky a předměty, aby měli Cukroušci co zkoumat a objevovat :))

9.3.2021 - Den dvanáctý

A takhle my si pěkně žijeme :)) Dnešní den byl...v mnohém překvapivý, ale ve výsledku všechno zlé je asi k něčemu dobré :) Asi největší jobovka je, že si teď se štěňátky kvůli karanténě budu moct užívat dalších 14 dní, takže jupííí...no a doufám, že si je budeme moct užívat co nejvíc v klidu a v co největším zdraví to půjde...Musela jsem zdokumentovat, jak si ti Cukrouši krásně ťapkají po bedně. Nebo spíš jak se snaží ťapkat, ale druhá část těla je přece jenom ještě pořád převážuje :D Rozčilovat už se umí teda pěkně, takže to dostáváme s Brisie pěknýho zprda, když něco neuděláme hned nebo trošku jinak, než si představují. Při dnešním vážení jsem taky dostala velkou radost, protože všechna štěňátka už ofiko překročila dvojnásobek porodní váhy, takže když bychom doma nějaké měli, hned jdu bouchnout šáňo :D No a jelikož už štěňátkům táhne na druhý týden a administrativa ťuká na dveře, musela jsem už rozseknout, jak se budou ti naši Cukrouši jmenovat, abych mohla poslat lejstra na plemennou knihu. Věřte nebo ne, za normálních okolností si vymýšlení a hledání jmen užívám. Ale vymyslet/najít šesti klukům jména na "C" (protože jsem samozřejmě měla desítky jmen pro holky :D), aby nesla nějaký význam a aby je ještě žádný v české databázi hovawartů nevlastnil, to byl teda oříšek. Tímto moc děkuji kamarádkám za pomoc a za finální rozhodování...pro to já jako nerozhodný člověk nemám talent :))) Takže slavnostně představujeme:

• CALANTHÉ (růžový obojek) - jediná holčička z vrhu. To prostě nešlo jinak, musela jsem trošku upravit jméno, ale ve své podstatě ponese princezna dál jméno své babičky Calanthy Teresie Bohemia :) Calanthé je postava ze ságy Zaklínač, je to královna vdova v severním království jménem Cintra. Je nazývána Lvicí z Cintry pro svého bojového ducha a nejspíš se na jejím titulu podílí i to, že v erbu Cintry jsou tři lvi. Calanthé je všeobecně velice tvrdá, avšak lidem milovaná panovnice.
• CADMUS (plavý pejsek, zelený obojek) - Kadmos (řecky Κάδμος, latinsky Cadmus) byl v řecké mytologii syn sidonského krále Agénóra a jeho manželky Teléfassy — a tedy Féničan. Stal se zakladatelem Théb v Boiótii a jejich prvním králem. Takže jako prvorozený to má náš chlapák jasné :)))
• CODAK (plavý pejsek, modrý obojek) - stejně jako Caluška, tak i náš pan modrý bude nést jméno po svém předkovi, tentokrát dědečkovi ze strany tatínka Nera :) Podle fotek ze štěněcího období si jsou na sebe zatím hodně podobní, takže jestli z něj vyroste taky takový fešák, bude to paráda :)
• CERANTHOR (plavý pejsek, černý obojek) - je dávný elfský král z knižní ságy Odkaz dračích jezdců a jelikož je naše chovatelská stanice pojmenovaná právě po Srdci srdcí z Eragona, nešlo nepoužít alespoň jedno jméno. No a myslím, že zkráceně se k našemu největšímu fešákovi bude hodit oslovení "Thor" :)
• COENN (plavý pejsek, hnědý obojek) - trošku upravené jméno z knižní ságy o Zaklínači, protože Coena s jedním "n" už má naše kamarádka Péťa z CHS Kasurgis :D Ale je to taak pěkné jméno, že jsem ho prostě musela nějak použít :) Je to jeden z posledních zaklínačů vychovaných na Kaer Morhen, jako člověk byl mimořádně charakterní, zdvořilý a veselý. Tak snad takový bude i jako pes :D
• CASSO (znakatý pejsek, zelený obojek) - jméno, které si vymyslela Cassova budoucí panička a mně se moc zalíbilo. Myslím, že k tomu našemu hafanovi moc sedí :) Strýček Google říká podle nějakého (jistě důvěryhodného :)) zdroje, že by toto jméno mělo symbolizovat společenský, učenlivý a vyrovnaný charakter a jelikož s ním bude mít panička v plánu hlavně cvičení, moc doufám, že se tyto vlastnosti v jeho povaze objeví :)
• CERNUNNOS (znakatý pejsek, šedý obojek) - Cernunnos (Cernwn, Cernenus, Karnonos, Karnajna) je galský bůh známý z nápisů dochovaných na území dnešní Francie a Německa a z mnoha vyobrazení napříč celým keltským světem. Tento dávný keltský bůh s jeleními parohy byl v pozdější welšské mytologii znám jako Cernwn. Klasické vyobrazení známé z tzv. Gundestrupského kotle (desetikilového stříbrného kotle z doby železné), na němž je sedící Cernunnos s parožím obklopen zvířaty a v rukou drží torkéz a hada patří mezi jeden z archetypálních symbolů keltského světa vůbec. Od jeho parohů je odvozeno i jeho jméno – často je nazýván rohatý, „horned one“ – cern- v jeho jméně pochází z brythonského kořene corn- ‚roh‘. V tomto smyslu je Cernunnos i bohem, nebo přinejmenším přímým předobrazem rohatého boha tradice wicca a eklektického čarodějnictví, čímž se řadí mezi nejznámější pohanská božstva v moderní době.

8.3.2021 - Den jedenáctý

Cukrouši jsou den ode dne sladší...když pomineme to, že už mají všichni alespoň trochu otevřená očička, takže vypadají přihlouple a taky když pomineme to, že už začínají pěkně smrďánkovat a v bedně už přestává být krásné a voňavé čisto :D No pomalu a jistě nám začíná ta pravá miminkovská sranda :D Dnes mi konečně vyšlo vyfotit štěňátka za denního světla, takže je to hned o něco reálnější. Když bych si dalším dnem nezahrála na telefonní ústřednu se zájemci, mohla jsem stihnout i nějaké video, ale na to už bohužel zase nezbyl čas...tak snad zítra :) A zítra snad i konečně rozsekneme, jak se které štěňátko bude jmenovat...to je docela boj, s našimi požadavky :D 

6.3.2021 - Den devátý

Nestíhám a nestačím...miláčci už mají i světlejší chvilky, takže v noci by se dalo říct, že chvilkama i spím :D Brisie je naprosto skvělá. Najela na takový relativně pravidelný režim - prakticky co hoďku jde štěňátka sama zkontrolovat, u toho si je automaticky očistí a nakojí, potom odejde z porodní bedny říct mi, že chce ven, po chvilce že chce dovnitř, zaleze si odpočinout na gauč nebo na pelíšek a jenom co si chvilku dáchne, začne tenhle kolotoč nanovo :) No a zatímco odcházím v poledne do práce od malých krtečků, večer se vracím k zase o něco větším a těžším pejskům (někteří už dneškem prolomili kilo váhy), kteří už se začínají vrtkavě stavět na nožky a některým se dokonce otevírají očička. Je síla, jak to všechno letí...večer jsem zkusila zase něco bliknout, ale opět nic moc :D rozčiluju se u znakáčků, na které už to světlo fakt není dobré a plaváček s modrým obojkem byl chuďátko celý ještě od mléka a zároveň ulízaný od Brí, takže nevypadá úplně repre :D No ale co, i taková vzpomínka stojí za to :) Jenom co se tak zpětně dívám, asi už pro příště budu muset pozměnit barvu pozadí :D k té hromadě kluků se růžová moc nehodí :D

4.3.2021 - Den sedmý

Den sedmý, aneb první týden na světě mají Cukroušci za sebou. Je to docela síla, jak to letí...Zatím je s nimi pořád docela málo práce. Když nespí, tak jedí a to je tak asi všechno :D Ale už pomalu a jistě začínají zkoušet, jaké by to bylo se na nožičkách postavit a ne se jenom plazit, a taky čím dál víc vnímají nejenom přítomnost Brisie, ale i naši :) Je to neskutečně nádherný a dechberoucí pocit, když se vám to malé klubíčko zavrtá třeba pod krk a spokojeně, důvěřivě a odevzdaně s vámi odpočívá :) Brisie se naštěstí už rozjedla a teď je schopná zbaštit páté přes deváté, takže stará známá popelnice :D Občasné příkrmy kozím mlíčkem se u štěňátek podepsaly i na váhových přírůstcích, kdy se většina pomalu blíží dvojnásobku porodní váhy. Tak snad to už brzo prolomíme :))

3.3.2021 - Den šestý

Aleluja. Dnešní volný den jsem strávila pipláním se se vším, co šlo :D Ale Brisie se konečně nechala přemluvit a začala baštit víc. Možná pomohla závist, protože to kozí mlíčko, co před ní dostávala štěňátka, asi moooc dobře vonělo :D Je to ludra moje blonďatá. Je to o to horší pocit, když člověk ví, že za normálních okolností je to popelnice a vysavač nejvyšší třídy, co sežere na co přijde a co umí ty nejlepší psí oči na světě :D Tak snad se to už pomalu vrátí do starých kolejí. Štěňátka dnes na chvilku přijela navštívit mazlící teta Barča a všichni jsme si tu návštěvu užili :)) No a Cukroušci dál rostou, víc začínají používat nožičky a víc se hlasově projevují...a to všechno umí krásně skloubit ve chvíli, kdy se teda hecnu je zkusit samostatně vyfotit :D Takže ať žijí moje první rozmazané fleky :D

2.3.2021 - Den pátý

A máme tady úterý. Před týdnem už k nám přijela Veru a začalo to pravé napětí, kdy na to Brí vlítne a teď už se jenom kocháme v porodní bedně a rozčilujeme se nad Brí, kdy vlítne na jídlo. Je to opica rozmlsaná a myslím, že žádný pes neměl na výběr z takových mňamek, jaké jí podstrojuje mamka (v řeznictví z nás mají radost :D). A ona se nad tím ještě ofrňuje. Vždycky si říkám, že by byl zajímavý experiment, jestli třeba takové ty nejbarevnější granule ze supermarketu, které snad neviděly nic, čemu by se dalo říkat potravina, nebudou nakonec tou nejlákavější volbou...no prostě někdy už je ta trpělivost na hraně :) Cukroušci sice pořád přibírají, ale na to, že baští během dne od Brí skoro pořád, tak přírůstky nic moc. Tak to vypadá, že nejspíš budeme muset začít pomáhat kozím mlíčkem...no uvidíme zítra. Každopádně elán a energie jim nechybí, pořád se plazí po bedně na jejich věk vysokou rychlostí a hledají si, kam by se tak nejlíp zašili do teplého klubíčka :)) Nemůžeme z nich odtrhnout oči...:)))

1.3.2021 - Den čtvrtý

Další noc proběhla prakticky ve stejném duchu - lehké "spaní", vstávačka po dvou hodinách...až na to, že ještě ve tři ráno jsem Brisie z bedny musela spíš táhnout, zatímco v pět už mě přišla pusinkovat na gauč, že chce ven a od té doby to tak zůstalo. Zkrátka jsme ve fázi, kdy je to se štěňátky fajn, ale není špatnej nápad od nich aspoň na chvilku neodběhnout ven :))) Dopoledne jsem s ní ještě pro jistotu zajela jednou k Agi, protože večer měla zvýšenou teplotu a moc (vůbec) se jí nechtělo baštit. Naštěstí kontrola proběhla v pořádku, děloha se jí krásně zatahuje, mlíčka má i tak dostatek, na pět dní od porodu je v dobré kondici. Tak to chce nejspíš opravdu jenom čas a trpělivost i s takovými na pohled kritickými stavy. Už třetím dnem si Cukrouše přes odpoledne, kdy jsem musela do práce, užívá mamka a já musím říct, že pokaždé, když se večer vrátím, skoro ty sameťáčky nepoznávám. Rostou před očima :)) I po dnešním vážení můžeme konstatovat, že všichni přibírají, ale i tak v tom jsou někteří machři a někteří trošku pozadu. Takže musíme zase o to víc kontrolovat, aby bylo všechno pěkně férové...no a někomu začít víc nadržovat :)) No a co je vůbec nejkrásnější dnešní objev? Plaváčkům začíná krásně vylízat pigment a obzvlášť kluci s černým a hnědým obojkem už mají skoro černé polštářky a čumáčky :)) Tak, dnešní dávka roztomilosti vyčerpána :))

28.2.2021 - Den třetí

Blonďák s modrou šňůrkou a oba znakáči. P R O B L É M I S T I !!! :D Hrozný je to s těma chlapama, fakt že jo...obzvlášť tahle trojka mi pěkně cuká nervy, protože ta jejich vyřídilka...no s těmi se asi někdo jen tak nudit nebude :D Brumlá to když je to spokojené, brumlá to když to spokojené není. A co je nejlepší? Brumlat si spolu s maminkou během noci a přes den být jak andílci :D No bude to ještě sranda, o tom žádná. Dnes se na štěňátka přijela znovu podívat teta Nikča (dokud to na těch následujících pár týdnů ještě šlo) a kromě řádné dávky mazleníčka si Cukrouši užili další dávku focení :)) No odteď to bude zajímavé, když bude focení jenom na mně...myslím, že se můžeme těšit na pěkně rozmazané fleky :D Niky, děkuju moc za všechno :* No a štěňátka rostou před očima. Přijde mi, že snad vypadají jako týdenní, než teprve čtyřdenní. Od mamči poctivě a zodpovědně baští a tak všem váha pěkně stoupá. Některým víc, některým míň, ale to se ještě vychytá :)

27.2.2021 - Den druhý

Co pro mě znamenají štěňátka kromě naprosto jedinečné, neopakovatelné a naplňující lásky a energie? Spánkový deficit a paradoxně nedostatek energie :D Naštěstí ta plusová vždycky vítězí a na tu negativní se po odchodu štěňátek rychle zapomíná...dokud nepřijdou další :D Brisie je opravdu skvělá máma. Tušila jsem to už od doby, co měla před rokem štěňátka Euška a Brí se za nimi chodila kochat :))) Takový ten přirozený mateřský pud se prostě pozná na první dobrou :) Tenkrát jsem to teda nevychytala, protože hned po odchodu štěňátek chytla Brisie falešnou březost, která se jí držela (co se nálady týče) prakticky celý rok. A teď, když ji vidím, že jsou ta štěňátka opravdu její a ona je s nimi tím nepopsatelným slovem šťastná, vrátila se jí ta jiskra a šmrnc, který jsem na ní odmalička zbožňovala. Bohužel v souvislosti s tímto mateřským pudem přichází na pořad dne i až přehnaná úzkostlivost, jestli jsou štěňátka opravdu každou vteřinu v pořádku, takže člověk často slyší zpoza bedny kňučení, když se některé štěňátko odkutálí kousek dál, nebo když to zkrátka zrovna není podle jejích představ. A to člověk pořád jenom kontroluje, jestli je opravdu všechno v pořádku, nebo ne...do toho co dvě hodiny venčení...no je to zkrátka opravdu radost a zároveň obrovská starost, zůstat už po několika dnech psychicky v pořádku a minimálně pár dalších týdnů to takhle vydržet :D

26.2.2021 - Den první

Probudili jsme se po téměř probdělé noci, s krásným pocitem, že Brisie všechno dál zvládá na jedničku. Krásně se během dne čistila, vyšly z ní i zbývající placenty, začala pořádně baštit a učit se, jak si ty Cukrouše kolem sebe pošéfovat. Jako největší sígry jsme vyhodnotily plavého pejska s modrým obojkem, který má vyřídilku snad za všechny, a dva znakaté pejsky, kteří nám taky mají pořád co říct. Zbytek si baští a rošťačí v rámci mezí a my jsme spoko. Při večerním vážení všichni kromě největšího plavého pejska s černým obojkem přibrali, takže parádička. Musím zaklepat, že až na ten spánkový deficit a na to, že nám přestala fungovat pračka (což zrovna v současné době není úplná ideálka) zatím všechno šlape jak má :))) Za tyhle nádherné první profilovky mockrát děkuju Veru Benešové :)

25.2.2021 - Cukrouši jsou na světě!

Dlouhé předlouhé čekání je u konce. Porod jsme plánovali ideálně na úterý, kdy k nám přijela i Brisie chovatelka Verča, ale Brisie si dávala na čas. Ono i podle preventivního rentgenového vyšetření to podle naší veterinářky Agi vypadalo spíš tak, že k oplodnění nejspíš došlo později a osifikace koster úplně neodpovídala konkrétnímu dni od krytí. Tak jsme si aspoň pořádně pokecaly a přes dva dlouhé dny čekaly, kdy na sobě nechá Brí něco znát. Ve středu večer jí konečně klesla teplota, jupíí. A co nás tím pádem čekalo? Porod ve čtvrtek, na Brísinčiny narozeniny :)) Asi si tu narozeninovou párty chtěla užít v tom pravém slova smyslu :))

Je čtvrtek pozdně ráno, dojíždí Nikča a věci se dávají do pohybu. Brisie začíná být neklidná, mění polohu z gauče do porodní bedny a na dlaždičky do chodby, hrabe povlečení, trhá deky. Před 11 dopoledne se uklidní, vleze si do bedny a společně se stahy ztěžka oddychuje. Přijde nám to jako věčnost a najednou zničehonic Verča říká: "Tyjo, ona tam už má štěně!" A fakt že jo. Brisie bez jediného výkřiku, naprosto vyrovnaně a spontánně přivedla v 11:07 na svět první štěňátko, plavého pejska s váhou 480 g. Hned v 11:30 následovala plavá holčička s váhou 525 g, 11:47 další plavý pejsek s nejmenší váhou 365 g, 12:11 další plavý pejsek s váhou 590 g a o skoro hodinu později v 13:07 další plavý pejsek s váhou 515 g. Taková jedna velká plavá nálož, ze které jsme byli úplně paf. No a vzhledem k tomu, že na rentgenu jsme viděli nejspíš jenom pět štěňátek, předpokládali jsme, že už je konec. Brisie se barevně prosadila a taťka Nero zůstal barevně v pozadí. Vzaly jsme Brí na procházku na pročištění, přitom jsme ji osahaly a na obou stranách nám připadalo, že ještě něco cítíme. Vrátily jsme se tedy do porodní bedny, stahy neustávaly a už ve 13:49 se na svět dostal konečně i první černoznakatý pejsek s váhou 485 g, za kterým následoval ve 14:20 další černoznakatý pejsek s váhou 505 g. Člověk si pořád říkal, jak je to super, že všichni vypadají dobře a v kondici, i když co se pohlaví týče, Brisie si to opět zařídila přesně naopak, než jsem jí celou dobu šeptala do ouška...Nicméně stahy nepřestávaly a věděly jsme, že se v ní schovává ještě jedno poslední štěňátko. Brisie se snažila co to šlo, byla od prvního okamžiku skvělá statečná máma a dávala do toho všechno. V 16:33 se z ní dostalo poslední štěňátko, další černoznakatý pejsek, který ale bohužel od první chvíle nejevil známky života. Okamžitě jsme odsály plodovou vodu z čumáčku i pusy a začaly s prudkou masáží těla. Říká se, že i po 20 minutách se může štěňátko vzpamatovat a životní funkce se obnoví, což mi potvrdila po telefonu i Agi. Bohužel ani usilovná masáž nepomáhala a i když to bylo neskutečně těžké rozhodnutí, musely jsme se v tu chvíli smířit s tím, že další pokusy nemají smysl. Nenápadně jsme ho Brí odebraly, aby z toho nebyla nervózní. Věděly jsme, že už to bylo poslední štěňátko a tak jsme ji nechaly odpočívat a starat se o miminka. Mezitím jsme se v slzách rozloučili s posledním štěňátkem...vzpomněli si před rokem na béčkovou Sněhurku...a s úctou a pokorou si uvědomili, že je tohle přece jenom lepší varianta, než když jsme se museli rozloučit s desetidenním štěňátkem...příroda je příroda a i když se člověk snaží sebevíc, i tohle k chovatelství bohužel patří. Skoro to vypadalo na pohádku o Sněhurce a sedmi trpaslících...ale takhle můžeme mít radost ze Sedmi statečných. Jedné princezny a jejích šesti ochránců. Brisie to celé od začátku zvládla na jedničku s hvězdičkou. Shodly jsme se, že takový krásný přirozený porod jsme ještě nezažily ani nikde neviděly, zkrátka všechno ukázkové. Je to prostě naše hvězda jasná, láska naše blonďatá. Od první chvíle se chová jako profík a štěňátka v její přítomnosti krásně prospívají. Po následné kontrole na veterině u Agi se nám potvrdilo, že všechno proběhlo pro Brisie hladce a že je hlavně v pořádku. Ve výsledku si taky člověk nemůže nic víc přát...

Brisie se tak může těšit společně s námi ze sedmi krásných zdravých narozeninových dárečků. Snad půjde dál už všechno jenom dobře. Moc a moc děkuji za úžasnou podporu a pomoc Verče Benešové, Nikče Wendelinové (kromě jiného za dalsí krásnou fotodokumentaci) a naší veterinářce Agi Sívkové a taky všem, kteří na nás mysleli a drželi nám pěsti na dálku. Neskutečně moc si toho vážím a jsem vděčná, že mám kolem sebe takové přátele, kteří člověka podrží v jeho nejšťastnějších i nejsmutnějších chvílích. Děkuji!!!